Bojová umění

Bojovým uměním se věnuji od roku 1986, v současnosti vedu dódžó Hakuzan, v němž vyučuji japonský šerm stylu Happó rjú. Pořádáme turnaje ve volném boji Gekiken a sekacích testech tamešigiri, spolupracujeme s projekty a osobnostmi a participujeme na veřejných ukázkách (enbu). Podrobněji na Životopis

Hakuzan Dojo

V roce 2010 jsem v Praze založil Hakuzan Dojo (Toyama rjú, Happó rjú), které dodnes vedu.

V červnu 2012 jsem uspořádal v Praze první soutěž v sekání japonským mečem Tamešigiri taikai. Následuje každoroční tradice uvedené soutěže v rámci pražského dódžó Hakuzan. V roce 2014 pak první Enbu Taikai v šuriken džucu. V roce 2016 a 2017 vítěz Taikai v šuriken džucu v Praze.

Dlouhá léta se věnuji jak teoreticky tak i prakticky také evropskému šermu. Jsem čestným členem nejstaršího českého šermířského klubu Riegel a iniciátorem národního šermířského stylu Česká šavle. V roce 2020 jsem vedl workshop sekání šavlí na nejvýznačnější pravidelné akci v ČR zabývající se šermem šavlí Sabre Slash.

V roce 2017, 2018,  2019 a 2022 pořadatel seminářů mistra Matsuba Ichiro (menkjó kaiden Džikki Šinkage rjú, 7. Dan Aikidó), který je s uměleckým jménem Kagemasa současně mečířem s nejvyšším mistrovským stupněm Mukansa.

V roce 2018 spolu s agenturou Veles stunts spolupořadatel semináře Tetsuro Shimaguchiho, mistra stylu Kengidó a mimo jiné choreografa bojových scén Tarantinova filmu Kill Bill, v roce 2019 s ním opakovaně vystupoval na ukázkách (enbu).

V roce 2018 pořádal 1. ročník Japonský večer na Smíchově, prezentující japonskou tradiční kulturu a bojová umění.

Od roku 2022 pořádám ve spolupráci s Pivovarem Strahov festival japonské kultury Hanamí ve Strahovském klášteře. Festival s mnohatisícovou diváckou účastí aspiruje na to se stát jedním s největších akcí zaměřených na japonskou kulturu v Praze a zahrnuje i ukázky mnoha bojových umění spřátelených dódžó a turnaje Taikai.

Dojo

Honbu (hlavní dódžó stylu) se nachází na ZŠ Podbělohorská. Tréningy se konají pátky od šesté a neděle od sedmé hodiny. Neprovádíme nábor, tréning je po předchozí domluvě možno navštívit jako host/divák. Potenciálně jsme schopni realizovat seznamovací seminář úvod do problematiky japonského meče a tamešigiri pro veřejnost.

Činnost

Věnujeme se tréningu umění japonského meče stylu Happó rjú, pořádáme mistrovství (taikai) v technice seku (tamešigiri) a ve volném šermu (Gekiken). Participujeme též na kulturních akcích veřejnými ukázkami enbu.

Historie

Styl Happó rjú vychází z velké části ze stylu Morinaga-ha Toyama rjú, z něhož převzal sestavy (kata) a základní techniky (kihon), jakož i praxi verifikace zvládnutí techniky seku tamešigiri. Technika dlouhého meče je navíc doplněna o krátký meč wakizaši a dýku tantó. Navíc praktikujeme volný šerm cvičnými meči Gekiken, kterým si techniku verifikujeme v reálném čase a prostoru. Nejvyšší úrovně (okuden, menkyo kaiden) zároveň vyžaduje zvládnutí tajných zbraní (hibuki) a umění vrhání čepelí šuriken.

Vrchní instruktor

Jsem zodpovědnou osobou (daihyo) za styl Happó ryu a udělování technických stupňů v něm. Od úrovně chuden je možno otevřít vlastní dojo (shibu), od úrovně Menkyo kaiden založit vlastní linii školy.

Deshi - studenti

Po dosažení určité úrovně je možno skládat zkoušky na příslušný technický stupeň. Ty jsou v našem stylu v hierarchii mon iri, shoden, chuden, okuden, menkyo kaiden. Pokročilí studenti senpai se podílejí na výcviku začátečníků kohai.

Tameshigiri

Obecně

Tamešigiri je tradiční disciplína zkoušky seku japonským mečem, při níž se na standardizovaném materiálu verifikuje úroveň zvládnutí techniky seku. Jako taková je obligatorní součástí, vyžadované v dódžó Hakuzan pro úplné pochopení techniky japonského meče. Při tréningu i soutěžích Taikai, které naše dódžó pořádá, se jako terč používá Tatami omote, srolované rohože kladoucí po namočení meči stejný odpor jako lidské tělo.

Taikai

Turnaj, který v této disciplině pravidelně pořádáme. Při turnaji se mohou utkat adepti japonského meče s různým předchozím odborným pozadím (kendó, iaidó, hema, historický šerm...) a testovat a uplatňovat v praxi své předchozí zkušenosti.

Kulturní akce

Naše dojo participuje  při veřejných vystoupeních včetně tameshigiri na  kulturních akcích především se zaměřením na Japonsko.

Naše činnost

Naše dódžó Hakuzan byl v roce 2012 první subjekt, který v České republice uspořádal v tamešigiri Taikai, a v současnosti turnaje pravidelně pořádáme i s mezinárodní účastí.

Ara Tameshi - extrémní tameshigiri

V disciplíně jsem zkoušel i extrémní testy, které se historicky konaly před několika staletími. Sekání přilby (kabutówari) ve 20. století úspěšně provedli pouze čtyři mistři včetně mě, teppó giri (sekání hlavně pušky). Dále jsem zkoušel dle mistra Nakayamy Hakudóa velmi obtížné tamešigiri toliko s čepelí (tóšin) se sejmutou rukojetí drženou jen za řap nakago. Z obvyklejších extrémních tamešigiri jsem testoval futomaki (sekání svazku několika rohoží smotaných do extrémně tlustého válce) či yoko narabi (sekání několika rohoží podkládaných po způsobu plotu vedle sebe).

Shuriken-jutsu

Obecně

Již řadu let se intenzivně věnuji japonskému umění vrhání čepelí šuriken džucu. Několikrát jsem v soutěži Taikai zvítězil  (vždy 1. místo). Kromě tradičního bo šurikenu (kugigata, futabari gata) jsem po setkání s pětinásobným mistrem světa Adamem Čeladínem počal studovat jeho unikátní metodu vrhu (no spin) a aplikovat ji na různé japonské čepelové zbraně.

Taikai

Jedná se o soutěž ve vrhání šihóken šuriken (hvězdici se čtyřmi hroty), která je snadná ke zvládnutí i pro netrénované jedince. Pravidelně pořádáme šuriken taikai na festivalu japonské kultury Advík.

Osobní rozvoj

Plánuji pracovat na svém umění, abych jednou mohl zamířit na celojaponskou soutěz v šuriken džucu. Proto umění vrhání čepelí trénuji stejně jako umění japonského meče každý den.

Gekiken

Obecně

Volný šerm měkčenými meči gekikentó, umožňující provádět tréning technik v plné rychlosti a velmi blízký realitě skutečného boje. Je to jedna z disciplín, vyžadovaná v dódžó Hakuzan pro komplexní pochopení umění japonského meče. Jakákoliv část těla je v Gekikenu uznaným terčem, na kterou je možno útočit sekem či bodem. Na rozdíl od např. kendó se nepoužívá ochranná zbroj (bógu). Kromě hlavní pobočky (honbu), kterou představuje domovské dódžó Hakuzan, se Gekiken vyučuje i v samostatných dódžó (šibu).

Taikai

Turnaj, který pořádáme již s mezinárodní účastí v disciplíně Gekiken. Při turnaji se mohou utkat šermíři s různým předchozím odborným pozadím (kendó, iaidó, hema, historický šerm...) a testovat a uplatňovat v praxi své předchozí zkušenosti. Vítězstvími v turnaji je možno získávat technické stupně. Taikai v Gekikenu se často provádí současně s turnajem ve zkoušce seku Tamešigiri.

Má činnost

Gekiken v rámci Happó rjú jsem koncipoval tak, aby bylo možno verifikovat techniky v reálném čase a prostoru a tím se pochopení cesty meče stalo komplexnější. Tomu odpovídají i pravidla zápasů, které by mělo vycházet z požadavku bojového umění s imperativem přežít spíše než se sportovním požadavkem zasáhnout a získat bod o zlomek vteřiny dříve. V takovéto situaci by aiuči (současný zásah) bylo nevyhnutelné, což by nevyhnutelně vedlo ke smrti obou bojovníků. Proto pravidla Gekikenu aiuči trestají,

Federace Gekiken-jutsu

Dnes již mezinárodní federace Gekiken-jutsu je právní subjekt zastřešujíci disciplínu Gekiken a garantující její autentickou formu a kvalitu. Federace vytváří pravidla turnajů a zároveň umožňuje partnerským dódžó otevřít po verifikaci jejich kvalit  vlastní pobočku (šibu). Toliko turnaje v Gekikenu pořádané federací či pod její záštitou jsou regulérní a umožňují získávat technické stupně za dosažená vítězství.

Články na téma bojových umění

Fighter´s magazín 2021/5 Japonský meč, mýty a realita
Fighter´s magazín 2020/3 Džutte, japonský středověký zatýkací prostředek
Fighter´s magazín 2019/9 Japonské kopí yari
Fighter´s magazín 2019/1 Japonský meč a etiketa
Fighter´s magazín 2017/7 Japonský středověk kráčel Prahou. Už podruhé
Fighter´s magazín 2016/11 Kolik toho opravdu vydržela středověká zbroj?
Fighter´s magazín 2015/7 Tamešigiri v Japonsku
Fighter´s magazín 2015/3 Odkaz Yamada Nagamasy, setkání japonského meče a muay boran
Fighter´s magazín 2014/11 Duše meče v Hodoníně
Fighter´s magazín 2013/5 Výběr japonského meče
Fighter´s magazín 2012/11 Fukuda Šúiči sensei
Fighter´s magazín 2012/9 Tamešigiri taikai
Fighter´s magazín 2012/5-6 Postřehy z Japonska v čase sakur
Fighter´s magazín 2012/3-4 Nodači, japonské obří meče

Fighter´s magazín 2012/1 Šidókai a Nakagawa sensei
Fighter´s magazín 2011/1-2 Nakagawa sensei - návštěva v Čechách
Fighter´s magazín 2008/2 Japonský meč - jak rozpoznat originál od repliky
Fighter´s magazín 2007/11-12 Macuba Ičiró
Fighter´s magazín 2007/9-10 Kaiguntó a šinguntó
Fighter´s magazín 2007/1-2 Wakizaši
100+1 zahraniční zajímavost Hibuki
Fighter´s magazín 2006/9-10 Tamešigiri
Fighter´s magazín 2006/9-10 Návštěva japonského mistra Ičiró Macuba Kunimasa
Fighter´s magazín 2007/3-4 Iaitó nebo šinken
Fighter´s magazín 2007/3-4 K1 legenda Fujimoto v Praze
Fighter´s magazín 2006/7-8 Hibuki - japonské tajné zbraně
Fighter´s magazín 2006/5-6 Yakuza
Fighter´s magazín 2006/5-6 Tantó
Fighter´s magazín 2006/3-4 Džute

Galerie