Archiv mé tvorby bášní Tanka
2024
2023
16.11.2024
Malá příležitostná báseň tanka. Jedná se o parafrázi jedné velice slavné básně, kdo si vzpomene které?
Ni lesk bohatství
či krása dívčích vlasů
ani třpyt slávy-
vůně tyčinky v tichu
a šálek čaje v dlani.
13.11.2024
Nečekám jaro
to již dávno skončilo
vše je jak má být -
v teplých barvách podzimu
ohřívám zkřehlé srdce.
7.11.2024
Když je listopad
a každý bilancuje
co kdy kde ztratil -
děti sbírají listy
s vůní hlíny a deště.
20.10.2024
Listí už žloutne
oblohy zatím modrá
vůně ohníčků -
Až o všeho přijdeme
zůstane nám vzpomínka
1.6.2024
Dnes sen o tobě-
i ve snu jsem byl smutný
že je to jen sen.
Vzbuzen září červánků
marně se snažím usnout.
1.5.2024
Procházka v horách-
znaven i jarním sluncem
už v nic nedoufam -
a všechny mé sny usnou
zde, na polštáři z mechu
11.3.2024
I prázdná náruč
obejne celý vesmír
když jsme dost velcí-
voní i všem nešťastným
květy věčného jara.
15.2.2024
Až bolest skončí
a já splynu s prázdnotou
v tiché pokoře -
zůstane vánek, slunce
v korunách sakur.
9.2.2024
Léta míjejí
jen nálezy a ztráty -
kde však je moudrost?
Vrány na suchém stromě
čekají příchod jara.
7.2.2024
K smrti unaven
setrasa sníh z rukávu
a už zapomněl
jak se těšil na jaro
které nikdy nepřišlo.
25.1.2024
Po probuzení
snažím se rozpomenout
co se mi zdálo.
Zatím je ještě půlnoc -
zvenku tichý hlas větru.
21.1.2024
I když kráčím sám
není důvod k obavám -
záře je všude
a až dojdu ke konci
s tím světlem splynu
31.12.2023
Končí rok i den-
mraky na šedém nebi
plynou vždy jen vpřed.
Cítím, jak se vzdaluješ
a bojím se té ztráty.
25.12.2023
Závěje sněhu
tají v ledovém mžení -
naslouchám tichu.
Společnost mi dělá čaj
s vůní dávných vzpomínek.
8.11.2023
Neozvala se
a já jsem to pochopil -
pod chladným nebem
suchý list hnaný větrem
bezcilne letí nikam.
20.10.2023
Podzimní listí
už mění svoji barvu
jen mé srdce ne -
tvary v bělostné mlze
smývá ledové mžení.
19.9.2023
Když rudne břečťan
vše chutná hořkosladce
v říjnovém slunci -
Chceš zadržet okamžik
držíš pouhou vzpominku.
28.8.2023
Čaj už byl dopit
šálek v dlani vychladnul -
Kde jsi, má hvězdo?
V závětří u jezera
naslouchám zvuku deště.
6.8.2023
Uprostřed noci
vzbuzen v polovině snu
naslouchám dešti-
Až zprachnivim v kostlivce
můj cit rozfouka vítr
23.7.2023
Květy odkvetly
a lidé se rozešli-
a co zůstane?
Vzpomínka s vůní jara
svěží, dokud budu živ.
7.7.2023
Noc voní létem -
teď, když už v nic nedoufám
už jen poslouchám
cvrčkovu píseň hvězdám
a ozvěnu vzpomínek.
24.7.2023
Všem, které mám rád
z hloubi duše děkuji
za to, že je mám.
Když šálek hřeje v dlani
Přátelství hřeje srdce.
1.6.2023
Svítá. Ještě spím-
pod zavřenými víčky
oblast prázdnoty.
A tam, kde jsi bývala
jen volání hrdličky.
31.5.2023
Nezapomeňme
pro vlastní sebelítost
na smutky druhých -
východ i západ slunce
dá nebi stejnou barvu.
21.5.2023
To to utíká -
Vždyť jediné, co zbyde
je jen vzpomínka -
okamžik stínu na zdi
vůně, která vyprchá
1.5.2023
Procházka v horách-
znaven i jarním sluncem
už v nic nedoufám -
a všechny mé sny usnou
zde, na polštáři z mechu
29.4.2023
Kdybych dnes umřel
Už bych ti nestihl říct
však dobře víš co -
a se mnou by mlčely
květy sražené deštěm.
23.4.2023
Volání kosa
čaj ze staré konvičky
oči se klíží -
voňavým svěžím vzduchem
připlouvá jarní půlnoc
10.4.2023
Na svátky jara
nechť se zas v srdci zrodí
původní dobro -
svěžest vonného vánku
blankyt nebe bez hranic.
2.4.2023
Zcela unaven
jen tak ležím v pokoji
oči zavřené-
křik kosa na zahradě
tichý hlas zvonů v dáli.
7.3.2023
Někdy vyhlédne
mezi vrstvami času
skrytá vzpomínka-
nebe je zase modré
a jaro trvá věčně.
2.3.2023
Jak jinak závidím -
soumrak spolu sledují
dvě plaché hvězdy.
A celé širé nebe
já jen a jenom jejich.
1.2.2023
Naděje? Smutek?
Éra jar a podzimů
jitří mé srdce.
Čekám na tvou odpověď
v bezčasí plném ticha.
20.3.2023
Zas jsem tě potkal-
Mince, co najdeš ve snu
však ráno zmizí
Přes most snů lze vzít s sebou
jen vzpomínku na štěstí
30.1.2023
Někdy šíp trefí
a jindy zase mine
I v lidském bytí
mé je pouze úsilí-
dráhy střel řídí hvězdy
24.1.2023
Na tvé mlčení
ozvěnou je to moje.
Co dodat k tomu?
Zvolna se vracím sněhem
k břečťanovému domu.
23.1.2023
Jsi zlatá rybka
a já hluboké moře-
jsi tak hluboko.
Vlny tě nevyvrhnou
o bouřích ani nevíš.
19.1.2023
Je to tak dávno
a přesto se otáčím
za každou dívkou
která ti je podobná-
marné naděje
6.1.2023
Na suchém stromu
jen prázdné vraní hnízdo
Brzy bude tma.
V dálce, co nepřekonám
světlo tvého pokoje.
2.1.2023
Můj stín tě zdraví
a ptá se, kdy už přijdeš
a měl by prosbu-
prý vem s sebou i svůj stín
Rád by s ním, zdá se, splynul.
2022
22.12.2022
Mám na své dlani
hvězdu, která září tmou
anebo vločku
která se změní v slzu?
Rozeznat je nesvedu
držím ji opatrně.
18.12.2022
Blíží se svátky
tak tiše žádám o dar
stačí jediný-
Chci štěstí pro své drahé
radost, vše dobré jim dej!
15.12.2022
Chladné závěje
skryjí všechna ta slova
co jsem ti chtěl říct.
Sněhy, co neroztají
ani v rozpuku jara.
26.11.2022
Jaro nepřišlo -
Čas se hroutí do sebe
na květu závěj.
Zítra snad sníh vystřídá
ledové mžení
17.11.2022
Po velkém ohni
zbyde hodně popela-
Po velké lásce
zbyde zas velký smutek.
Černé démanty, víš to?
17.11.2022.2
Chtěl jsem dolétnout
za hvězdou, právě jednou -
svojí hvězdičkou.
Však má křídla Ikara
tají i v svitu luny.
15.10.2022
Jediné okno
září v tajemném domě
kolem něhož jdu.
Snad v něm bydlí mí drazí
Ti, které už nepotkam.
27.9.2022
Hřeben do vlasů
Koupil jsem včera dívce
co už nepotkám.
Z rozmaru, nebo zmaru?
tážu se svého smutku.
26.9.2022
Podzimní večer
Protéká mezi prsty
ochladilo se.
Nelze si ohřát srdce
na ohni z rudých listů
14.9.2022
Pod šedým nebem
les vydechuje mlhu -
Kde jsi, má duše?
Jediný pták na nebi
letí odnikud nikam.
20.8.2022
Čaj už je dopit
a pršet nepřestává
Musíme čekat
Že vzdáleného chrámu
slyším pár tónů flétny.
28.7.2022
Měsíc nevidět -
Dnešní noc sdílím svůj čaj
jen se svým stínem.
V tichém cvrkaní cvrčků
myslím na své nejdražší.
23.7.2022
0 letní noci
marně čekám pád hvězdy
téměř usínám-
skoro mě hladí křídla
maličkých netopýrů
9.4.2022
Za starým chrámem
právě kvetou meruňky
V ledovém mžení .
To, co bylo vždy ryzí
na věky nerezaví .
16.3.2022
Ruka se chvěje -
mečem chce srazit hlavu
krále barbarů!
Cítím, jak ve mě klíčí
černý květ nenávisti
24.2.2022
Právo? Či síla?
Vichrem vzedmutá vlna
vždy klesne dolů
Kdo se zpupně vypíná
neujde zkáze.